MASULIK

Tak..  všechno začalo když sem se narodila..  moji rodiče už měli doma rekreačního valacha Verona.. občas mě na něm svezli,ale kvůli tomu že jsem byla ještě moc malá tak mě rodiče párkrát vzali jezdit do Ludvíkovic k Jindřišce na poníky...když Jindřiška odešla z Ludvíkovic do Těchlovic tak mi rodiče domluvili jízdy na oslíkovi Samovi v ZOO Děčín.Pak, když mi byly 4 roky mi rodiče koupili vlastní poničku Mášenku.. na ní jsem se učila základy jízdy a když mi Mášenka už jako poník na ježdění nestačila tak sem začala chodit k Jindře do Těchlovic. Tam jsem začínala na kobylce Lence. Když mi bylo tak už sedm let tak sme začali přemýšlet o sportovním poníkovi.Jindřiška mi nabídla Borečka...

já s Borečkem 

S Borečkem jsem zajela dva hobby parkury z niž sem se v jednom dokonce i umístila na krásném 4. místě. V osmi jsme jeli do Mělníka na licenci, ale jelikož jsem byla ještě malá a moc jsem ještě neměla představu o různých věcech a nerozumněla jsem haldě věcí tak jsem nesložila teorii. Tak jsme se s maminkou vydali na "repete" teorie do Heroutic, tam jsem je úspěšně složila!! Na Jaře mi dali na vybranou: buď pronájem Borečka nebo Dášenky. Bylo to pro mne těžké, ale jelikož Dášenka byla velmi šikovná ponička tak jsme si pronajali jí. Na prvních hobby s Dášenkou to bylo trošku "rychlejší" no prostě sme profrčeli celym parkurem jak draci protože dášenka byla takovej ten typ lítavějšího koníčka tak sem si tam několikrát obkrouil prkur než se mi vůbec povedlo zastavit ale pak už to bylo závod od závodu lepší..umístila jsem se 2. na OM a dostala se až k MČRpony 2007 v Pardubicích. Dášence se tam moc nelíbilo jelikož byla ustájená v těch klasickej boxech pro dostihový koně s vysokými dveřmi a betonovými zdmy. Mě se tam ale líbilo protože sem s ostatníma holkama běhala po dostihové dráze a válela sudy z irské lavice atd...  na tomto mistráku se nám s Dášenkou celkem zadařilo,na to že  chudinka byla v takovym stresu a běžela to na trávě která neuvěřitelně klouzala .. 

s Dášenkou MČR 2007

postupem času jsem se dostala i ke klisně Repsi.. byla to šikovná, hnědá ponička kategorie B ...o rok dýl jsem vyhrála a byla 2. na OM pony skoky a také to samé umístění i v OM drezura ... tak jela na MČRpony 2008 Frenštát pod Radhoštěm kde jsem s Dášenkou vyhrála dokonce 1. místo!! Repsinka mi tam vyštycovala bazének, kterej se ale nelíbil jenom jí ale asi další 3/4 koní co tam byli.  Na Repsi jsem jezdila pořád a vyhrála OM 2009, ale na Dášence už jezdit nešlo.. tak mi Jindřiška pujčovala taky některý koníky na závodění.. jednou přijel do stáje bílý poník jménem Bask.. s Baskoušem jsem začala jezdit závody a roku 2009 jsem vyjela na další mistrák tentokrát ve  Zduchovicích kde Baskouš po 2. čistém kole toho měl už ve třetím dost a nedojeli sme parkur. Repsinka zase pro změnu jela 2. kolo za 4. trestné body a ve třetím jela sice čistě,  ale bohužel tam bylo pět čistejch tak sme skončili šesté ( což je ale taky úspěch)...... nahoře:Bask.. a dole je Repsi na MČR 2008

o něco dýl jsem přestala chodit do Těchlovic a začala chodit do Ludvíkovic jezdit jednu kobylku Dolores. Dolores byla uplně úžasná kobylka,ale byla bohužel nemocná tak jí majitel prodal a já jsem začala chodit na Scatmanna ...

v levo:dolores.. napravo: scatmann

Byl to koník v Habrticích.. na něm jsem se začala otrkávat na velkých koních a začala jezdit s nim i na závody... jednou mi nabídla jedna holčina na ježdění kobylu Lacitu... souhlasila jsem... tak jsem jezdila na závody s obouma koníkama.. s Lácou i Skéťou.. pak přišla jedna paní jestli nechci jezdit i poničku Marlow (..která sice byla připuštěná,ale jezdit se na ní mohlo..) já souhlasila a rázem měla na závodění 2 koně a jednoho poníka.... s Mařenkou jsem vyhrála OM a dostala se i na MČR pony 2010 opět ve Zduchovicích kde jsem se dostala až do finálního dne,který jsem nedojela... Pak jsem zjistila že vlastně 3 koně a každýho plně jinde vlastně nepujde stihnout až po prázdninách začne škola .. tak jsem musela pustit Skéťu..ke konci září jsem přestala jezdit i marlow protože už prostě byla skoro maminkou.... rozhodli jsme se že mi rodiče koupí vlastního koně..díky tomu že Láca byla v Ludvikovicích jsem tam jezdila i jiný koníky...

v levo: lacita.. vpravo: marlow

a objevila koníka Belcana.... byl to trochu magor co se bál jezdce,ale já si ho oblíbila  koupili jsme si ho... Na jaře jsem jezdila Lacitku a Belcana... s obouma jsem závodila a z Belcana se vyklubal koník co důvěřuje alepoň mě  pak v rozjeté sezoně jsem s Lacitkou skončila tak jsem pokračovala v závodění s mim Belkánkem ... nyní mám Belkikiho(mího sporťáka, ktrerej se už tolik nebojí) a domácí hajtry- Mášu a Verona s kterými občas zajedu i na hobby .. třeba do Ludvíkovic..( Ještě musim na závěr vytáhnout že jsem s tim devaternáciletym Veronem 2x vyhrála a Máša ukázala že se na těch svejch 20 let vůbec necejtía utekla se mnou z parkuru ) první obrázek je belcan a další dva jsou máša a veron ve svém vrcholovém sportovním stavu 

tak to jsem shrnula moje jezdectví (samozřejmě ne do porobna páč to bych se asi upsala)